Jak rostou výdaje za cloudové služby – a jak udržet volnost rozhodování a náklady pod kontrolou

cloud_cost
23. 10. 2025
Cloudové služby jsou skvělé v tom, že se přizpůsobí růstu firmy. Bohužel stejným tempem se často přizpůsobí i účet. Náklady se rozlévají do spousty položek (konkrétní služby, doplňkové moduly, přenosy dat, „překvapivé“ poplatky) a s přidáváním dalších nástrojů firma postupně ztrácí přehled i možnost rychle jednat. Výsledkem je ekonomická závislost: ne proto, že by technologie nešly vyměnit, ale proto, že by to bylo finančně bolestivé, složité nebo pomalé.

Tento text shrnuje, co dnes data ukazují o růstu nákladů, proč je těžké je řídit, a jak si ponechat volnost – bez ideologie, vyváženě mezi cloudem, hybridním přístupem i otevřenými technologiemi.

Co dnes ukazují čísla

  • Adopce cloudu v EU: v roce 2023 nakupovalo cloudové služby 45,2 % podniků v EU. Oproti 2021 jde o nárůst o 4,2 p. b.; firmy nejčastěji využívají e-mail, ukládání souborů a kancelářský software.
  • Výdaje na veřejný cloud v Evropě: IDC odhaduje 221 mld. USD v roce 2025 a růst na 373 mld. USD do roku 2028 (rychlý růst zejména u PaaS; část poptávky táhne AI).

  • Velikost evropského trhu a podíly: podle Synergy Research měl evropský cloudový trh v roce 2024 cca €61 mld.; američtí hyperscaleři drží zhruba 70 %, evropští poskytovatelé okolo 15 % a tento podíl se poslední roky drží.

  • Kolik aplikací firmy skutečně používají (EMEA): podle Okty má průměrná organizace v EMEA 74 aplikací (globální průměr je 101). Více aplikací = více licencí, integrací a obnov.

Globální kontext (pro srovnání): Gartner předpovídá, že celosvětové výdaje koncových uživatelů na veřejné cloudové služby dosáhnou v roce 2025 cca 723,4 mld. USD (z 595,7 mld. USD v roce 2024).

Konkrétní příklad k cenám SaaS

Microsoft oznámil standardizaci cen od 1. listopadu 2025 v programech Enterprise Agreement (EA) a Microsoft Products and Services Agreement (MPSA) – odstranění množstevních slev u klíčových online služeb (např. Microsoft 365, Dynamics 365). Podle analýzy Anglepointu to může u nových nákupů i prodloužení znamenat navýšení přibližně o 5–7 % (úroveň B), ~9 % (úroveň C) a 15 %+ (úroveň D).

Odchod zákazníků (SaaS)

Dostupné průzkumy ukazují, že mnoho poskytovatelů SaaS má roční odchod zákazníků zhruba 5–10 %. I takto „umírněný“ odchod se v čase sčítá a nutí firmy neustále získávat nové zákazníky jen proto, aby zůstaly na stejné tržbě. Odchod typicky zvyšuje slabé uvedení do produktu, nejasná očekávání, nízké využívání klíčových funkcí a také cenový či smluvní model – měsíční předplatné mívá vyšší odchod než roční smlouva; samobslužné nástroje obecně odcházejí rychleji než řešení nasazovaná s implementací u podniku.

Závěr: Pokud jsou vaše výdaje na SaaS dnes 100 000 €, počítejte s tím, že:

  • +10–12 % meziroční nárůst (konzervativní scénář).
  • Během 5 let by náklady mohly vzrůst o 60–80 % bez opětovného vyjednávání.

Zdroj: https://www.anglepoint.com/blog/articles/microsoft-2025-licensing-changes-standardized-pricing/

Proč účty rostou rychleji než hodnota

  • „Neviditelné“ položky. Část nákladů běží na pozadí a špatně se přiřazuje (síťové přenosy/egress, dlouhodobé logy, bezpečnostní doplňky, zálohy). Flexera dlouhodobě uvádí, že se přibližně 27 % cloudových výdajů promrhá kvůli nevyužitým kapacitám a nevhodným tarifům.
  • Zdražování a komplexnější licence. U SaaS je běžné zvýšení cen při obnově a doplňování nových funkcí (včetně AI), které účet zvedají automaticky s růstem uživatelů či dat. Průměrná roční částka na zaměstnance u SaaS dosahuje 4 830 USD v roce 2025 (+21,9 % meziročně).
  • Více aplikací, více všeho. Když má organizace desítky až stovky aplikací, přibývá licencí, integrací, auditů i administrativy přístupů – náklady se rozmazávají a hůře se řídí. (EMEA průměr 74 aplikací, globálně 101.)

Ekonomická závislost: nejde jen o „vendor lock-in“

Závislost dnes často nevzniká pouze technicky, ale ekonomicky: dlouhé závazky k odběru, poplatky za odchod (egress), klíčové funkce svázané s konkrétním poskytovatelem a rozmazané „shared“ náklady. To snižuje manévrovací prostor, i když by technicky dávalo smysl některé části přesunout nebo změnit model. V Evropě je i proto běžnější selektivní přesun jen některých částí – dlouhodobá data, zálohy, specifické výpočty – tam, kde to ekonomicky lépe vychází.

Řešení existuje. Jak si udržet volnost a předvídatelné náklady?

1.  Udělejte si pořádek v tom, za co skutečně platíte

  • U každé služby spočítejte jednoduchou cenu za jednotku (1 uživatel / 1 objednávka / 1 000 volání / 1 GB měsíčně).
  • Zviditelněte „neviditelné“ položky: přenosy dat (egress), dlouhodobé logy, zálohy, bezpečnostní doplňky, vyšší úroveň podpory.
  • Otevřený software zde pomáhá transparentností: otevřená telemetrie a přehledná konfigurace usnadní dohled i přidělení nákladů.

2) Vytvořte si možnost volby – technicky i smluvně

  • Technicky: upřednostněte rozšířené open-source komponenty a otevřené standardy. Získáte kód ve vlastních rukou, snazší úpravy podle byznysu, portabilitu mezi prostředími a více potenciálních dodavatelů.
  • Smluvně: zkraťte závazky, ptejte se na cenu za odchod a mějte exit plán (technický i komerční).
  • Upřímně: i open-source se může stát pastí, pokud je technologie okrajová a není k ní dost expertů. Proto volte prověřené projekty s aktivní komunitou a dostupnou podporou.

3) Umisťujte služby tam, kde to dává ekonomický smysl

  • Hybrid je normální: dlouhodobé logy, velké datasety nebo části integrací lze efektivně provozovat mimo hyperscaler; kolísavé výpočty, testovací prostředí nebo trénink AI nechte v cloudu.
  • Otevřené komponenty (databáze, DXP, observabilita, IAM) zvyšují přenositelnou architekturu – snadněji přesunete dílčí části tam, kde vychází cena za jednotku nejlépe.

4) Nakupujte chytře a hlídejte změny ceníků

  • Obnovy licencí a služeb nejsou formalita: žádejte varianty bez nepotřebných doplňků a s jasnými podmínkami.
  • AI příplatky nepřebírejte automaticky – vyžádejte si odhad reálné spotřeby a dopad na cenu za jednotku.
  • U open-source zpravidla neplatíte per-seat/per-core licence; náklady směřují do provozu a odborné práce, které lépe korelují s hodnotou. (Neplatí absolutně – berte to jako častý model.)

5) Nastavte jasnou odpovědnost uvnitř firmy

  • Každá větší položka má vlastníka, který rozumí nákladům i přínosu.
  • Sdílené služby (síť, bezpečnost, monitoring) rozpočítejte férově a srozumitelně, aby se neschovávaly „bokem“.
  • Otevřené nástroje zpravidla usnadní audit i dohledatelnost (logy, metriky, změny konfigurace).

Signály, že ztrácíte kontrolu

  • Při obnově nevíte, proč platíte více a za co přesně.
  • Nikdo nedokáže říct, kolik stojí jeden uživatel / objednávka / 1 000 volání / 1 GB.
  • Výstup z cloudu (egress) by byl tak drahý, že změnu ani nezvažujete.
  • Přibylo služeb a doplňků, ale nikdo nevysvětlil, jakou hodnotu přinesly.

Jak vypadá dobře nastavený model

  • Vedení vidí pár srozumitelných „cen za jednotku“ místo jednoho obřího účtu.
  • Smlouvy umožňují rozumný odchod a neuzamykají Vás na roky.
  • Klíčové komponenty běží na rozšířeném open-source, kód držíte v rukou a architektura je přenositelná (standardy, kontejnery).
  • Nákladově citlivé části jsou tam, kde se vyplatí – cloud / on-prem / kolokace – a víte proč.

 

Rýchlý souhrn na závěr: Otevřený software tam, kde to dává smysl, a chytrý hybrid provozu jsou praktický způsob, jak snížit závislost na cenících, držet kód i podmínky pod kontrolou a mít předvídatelné náklady – dnes i za rok.

 

Odkazy na zdroje článku: